#3 Tvůrcovské noviny ~ k ranní kávě

Ranní haiku a další básnění, zamyšlení o hulvátech, prsící se rady, povídání o duši, hrátky s vězeňským slangem a komiks jako třešnička na konec.

Vážené a milé čtenářstvo,

dny jsou stále chladnější a temnější, lezavý vítr zametá zlaté listí a člověk by byl radši zakután pod dekou v klubovce, než by vytáhl paty z domu. Případně zachumlán v peřinách s horkým čajem posilněným citronem a medem, který by mu pomohl vyhnat moribundus z tělesné schránky. A v tomto hraničním čase mezi zdravím a nemocí vám zasíláme naše další psaní. Ať už jste jako rybičky nebo máte miliony nepřátelských bakterií/virů* v oběhu, přejeme vám příjemné čtení (a po zuby vyzbrojený imunitní systém).

Děkujeme, že Tvůrcovské noviny čtete.

Nůši plnou kreativity a dny plné smíchu vám přeje

Bára Belandy Dvořáková

*nehodící se škrtněte

NOVÝ BRAK

Kde se vzali Hulváti? ~ Jan Wranimir Vrána

Slovo hulvát nemá v češtině příliš jasně dohledatelný původ. Většina jazyků vzniká od sloves, protože na slovesa se nedá ukázat, je potřeba je nějak slovně vyjádřit. Zde nám však schází obdobné sloveso, ze kterého by šel hulvát odvodit. Některé slovníky odkazují na souvislost s „hulákati“, ale význam je odlišný a podoba nevelká. Ani v jazycích okolních států není slovo, ze kterého by se dal hulvát přejmout, byť se místy objevuje Hulwat jako jméno.

V roce 2013 jsem našel zajímavou historickou zmínku o hulvátech, nabyl jistého dojmu a poslal ji do Ústavu pro jazyk český, aby mi k tomu sdělili svůj dojem. Jejich dojem byl: „nevíme“. 

Jedna z dochovaných psaných zmínek o hulvátech je totiž nešťastný povzdech farářův z roku 1611, kdy do kroniky zapsal: „Nechť takých hulvátů pozbudu!“ Poznámku tehdy mířil na adresu protestantských přistěhovalců. A protestantské vyznání, jak známe z přísloví, je jinými slovy helvétská víra. Helvét a hulvát už by mi znělo docela podobně, zejména s přihlédnutím k despektu, s nímž bylo na jinověrce pohlíženo z řad zdejšího kléru.

Dobrá, dejme tomu, ale kde se tedy vzali helvéti? Co to slovo značí? V latině Helvetia označuje území dnešního Švýcarska. Název je odvozen od keltského kmene, který zde žil. Pochází odtud později i Confessio Helvetica, jakožto vyznání víry reformovaných církví. V obou případech se však jedná o označení místa. 

Je zde ale ještě jedna nápadná podobnost mezi helvéty a švédským/dánským slovem „helvete“. Helvete znamená „peklo“, pochází ze starošvédského „helviti“, skládajícího se ze slov „Hel“ (bohyně podsvětí) a „viti“ (trest). Je otázkou, na kolik mohla stará švédština v tomto směru ovlivnit jazyky v Evropě, ale kupříkladu nájezdy vikingů měly zásadní vliv na vývoj moderní angličtiny (Thursday = Thor's day etc.).

Není tedy nakonec helvét a v přeneseném významu i hulvát původně označení pro pekelníka/zatracence?

PODNIKATELSKÉ POHLEDY PODNIKAVKY

Jak učím tvůrce se prsit ~ Alice Kavková

V Americe se úspěšným přeje úspěch, Amíci se umí krásně prsit. Nemají za sebou socialistickou historii, okupující soudruhy ze Sovětského svazu a sebevědomí zabušený 2 metry pod zem. Ale tímhle už bychom se 30 let po revoluci měli přestat ohánět. Jako sólotvůrci a sólopodnikatelé bychom se měli naučit zdravě se prsit. Krásně to kdysi na jedné přednášce řekla marketingová čarodějnice Madla Čevelová - buďte autentičtí. I se svými podivnostmi. Často si na ni vzpomenu, když se svou polovyholenou růžovou hlavou a kérkou místo rukávu vyrážím přednášet třeba na vysokou školu. Jo. Proč ne. Když mám know how a chci ho předávat dál, můžu vypadat klidně podivně. A bejt na to pyšná. Nebo to aspoň brát, jak to je. Přijmout se sakum prdum a bejt na sebe pyšná jako by na nás byla pyšná nejlepší kámoška, to je cesta. I coby PodniKavka učím sólotvůrce se prsit. V rámci mých konzultací probíráme často jejich problém se pochválit, říct o sobě to hlavní a necítit se blbě, že jsou super, že se jim něco povedlo, že něco dokázali. Už jsem tu psala o alter egu a to je občas potřeba poslat za sebe přednášet, protože když si představujete, že jste někdo jinej, možná se spíš dokážete pochválit a říct, co perfektního a unikátního děláte.

A není to blbý? Blbý je, miláčci, bejt zbytečně skromnej a zatajovat, v čem jste lepší než kdokoli jinej. Blbý je trpět zbytečnou skromností, když se svět ptá, co děláte. Připravte si proto titulkový řeči. To jsou krátký věty, které shrnují vás i vaši práci a který by novináři dali do titulku rozhovoru s vámi. Když jich budete mít třeba 10, vystačíte si. Takové misijní titulkové řeči - co je vaší misí? Jaký úspěchy jste dosáhli a na co si troufáte zamířit v budoucnu? Skromnost stranou a prsit se!

KOLO ROKU

Pod podzimními listy ~ Lucie Deutsch

Pod podzimními listy...
Či snad už opadaly?
A zšedly jako vlasy
těch žen, co vyčkávaly
u oken na své milé,
ach, milé, přerozmilé,
za zavřenými okny
se nikdy nedočkaly.

Pod lednovými sněhy,
co dávno ztály žárem,
tak jako loňské ledy
se rozpukalo žalem
na střepy srdce milé,
mé milé, přerozmilé,
když tam za svými okny
mne vyhlížela stále.

Pak přišlo jaro záhy
kdy slunce rány zhojí,
to ženich přijde s družbou
si pro nevěstu svoji,
tak neplač, moje milá,
má milá, přerozmilá,
já se stíny za okny
ti také svatbu strojím.

Když v půli června byla
noc temná jako v hrobě,
to čísi ruka bílá
na okna klepe tobě
Jen pusť mne moje milá,
má milá, přerozmilá,
jen na malinkou chvíli
pusť mne má milá k sobě.

Pod podzimními listy,
co popadaly z nebe,
tvé vlasy padlé sněhem,
tvé tělo trochu zebe
Přec dočkala ses milá,
ach, milá, přerozmilá,
to rozbitými okny
já přišel si pro tebe.

Když zima přijde náhle,
pak přikryjte nás chvojím,
mne a moji milou,
tam kde kříž v poli stojí
Jen přitul se má milá,
má milá, přerozmilá,
pod dubovými prkny
my navždy budem svoji.

RUBRIKA 42

Petka ~ Eunika Eyerová

V běžícím ledovém potoce 
koupe se
uprostřed brčálového lesa
4 stupňová voda plesá
tam na dně, kde se nemění
po kouskách se loupe a zelení
u dna skleslá 
nikdo o ní neví
je tu sama
špinavá a smrdí
pokrývá jí sliz
který říká:
"Nechoď blíž
nebo se ušpiníš."
Proto tu dříme
Nikdo ji nesebere
Čas běží
Za chvilku se rozpadne
Na milion kousíčků,
Který každý zabije jednu malou dušičku

KLUBOVNA NADĚJE

~ Tomáš Paprštein

Klubovna Naděje je bezpečný prostor pro oběti sexuálního zneužívání, který společně tvoříme. Místo, kde si můžeme otevřeně povídat a vyměňovat zkušenosti, jež nám pomáhají toto trauma překonat.

V dnešní Klubovně Naděje si povídám se spisovatelkou, autorkou knih Poupátka, Svatá hlava a dvou dětských knih, s Hanou D. Lehečkovou.

▶ Jde hlavně o mentální namotávání dětí, nejde jen o sexuální zneužívání. Říká Hana D. Lehečková

LUŠTĚNKA MĚSÍCE LISTOPADU

~ Martina Kavky

Dnešní luštění se nese v duchu vězeňského slangu. Nápověda jako vždy ve Slovníku 🧐

A řešení říjnové luštěnky je tu 👇

ART Z BUCHTÍ RODINY

~ Martiny Müller Ondrušové

ŽIJU s RUDOU. Z Rudy padají různé věci. Nedávno jsem třeba měla NAROZENINY…

Tímto končí ranní vydání našeho tvůrcovského plátku. Snad jste si ho vychutnali stejně jako vaši ranní kávu.

Těšíme se odpoledne na přečtenou!

Vaši pisálci