#7 Tvůrcovské noviny ~ k čaji o páté
Odpolední haiku, vězeňské zákulisí, tao jara, portrét umělkyně, okřídlená Múza, japonské moudro, jarní zážeh a vědmino moudro na závěr
Vážené a milé čtenářstvo,
s pátou odpolední přicházejí noviny k teplému čaji a pozdnědennímu hloubání. Věříme, že vám padnou do noty a zpříjemní vám tak zbytek dnešního dne.
Dubnové číslo novin vám přistane ve schránkách v sobotu 20. dubna.
Děkuji, že Tvůrcovské noviny čtete.
Nůši plnou kreativity a dny plné smíchu vám přeje
Bára Belandy Dvořáková
NOVÝ BRAK
Kriminál na vás! ~ Tereza Kowolowská
Každý uvědomělý důchodce v naší drahé zemi vám dosvědčí, že za jeho mladých let byli potetovaní jen kriminálníci a půlka z nich je přesvědčená, že se situace příliš nezměnila a tudíž po ulicích běhá alarmující množství jasných recidivistů (tomu ostatně odpovídá i to, co říká každý večer ve zprávách ta paní s impozantním hrudníkem v o tři čísla menší blůzce, takže JE TO PRAVDA. Zločin je všude!)
Ráda bych proto tentokrát zabrousila k vězeňským tetovačkám. Hned na úvod musím prohlásit, že ne všichni profesionální tatéři jsou vzornými absolventy nedělní školy a občas skončí za mřížemi. Pašovací systém kontrabantu za mříže je i přes veškeré snahy vězeňské služby nadmíru vycizelovaný a dovnitř se tak dostane v podstatě všechno, po čem srdíčko muklovo touží, případně alespoň vhodný materiál na výrobu téhož. (To, že zamilované dámy dříve dokázaly pronést dovnitř mobil svému, zcela jistě neprávem odsouzenému Pepíkovi, skrytý v jistém tělesném otvoru, je srozumitelné. V případě dnešních smartphonu a jejich velikosti jde ale o naprosto bezprecedentní akt oddané lásky!) Tedy máme za mřížemi profi tatéra a spoustu samouků, profi barvy, profi strojky, jehly… a občas holt strojek z propisky, nohy od barbíny a holícího strojku, no... a k tomu všemu mnoho mnoho mnoho času a neukojitelnou poptávku po tabáčku, kávě a troše té lidské náklonnosti ve sprchách. Tetování je sice z hygienických důvodů zakázáno, ale nebudeme si nalhávat nic. Když si vězni dokáží vyrobit alkohol za použití jablíček od oběda, cukru a igelitky, tak zvládnou vyšvihnout i solidní kus tetovačky nepozorovaně ve frontě na oběd.
Nejoblíbenějším motivem ve věznicích české provenience je pak obligátní A.C.A.B. (All cops are bastards), převzaté pravděpodobně z britského vězeňské kultury. Zábavným momentem pak je, že 70 % českých vězňů pyšnících se tímto tetováním ale netuší, co to znamená. Jejich výklad je „Ani cigán, ani Bulhar“ — což je obzvláště roztomilé u rómské části nositelů.
Opravdovou specialitou je ale vkládání předmětů pod kůži penisu. Jo. Záměr je jasný, vyšší uspokojení partnerky po návratu domů… nebo taky Evžena ve sprchách, když to s tím návratem zas tak žhavé nebude. Měla jsem možnost si takový majstrštyk obhlédnout z profesionálního odstupu cca 20 cm. Aplikace je poněkud nekomfortní. Nejdříve se vezme kus alobalu a zmačká se do superpevné a co nejhladší kuličky požadované velikosti. Případně se roztopí rukojeť zubního kartáčku nad plamenem zapalovače a kulička se užmoulá z roztaveného plastu (Ještěže máme ty bezpečnostní limity na karcinogenní přísady v šampónech, HA!). Poté se nařízne ze strany kůže na pipíku, tupým nástrojem dle vlastního výběru se „vykutá“ tunýlek od řezu až k místu určení. Tunýlkem se dovnitř našťouchá připravená kulička, místo řezu se zašije nebo zalepí a všechno se to omotá a zaškrtí spoustou náplastí nebo lepící pásky, aby kulička zůstala při hojení, kde má být. Řez nesmí být přímo nad místem umístění, protože by se ránou implantát snadno proklubal zpátky na svobodu. Počká se na prohojení, případně se přidá pár dalších kusů a pak už nezbývá než doufat že Maruš doma to čekání na lásku svého života nevzdala a nekrátila si chvíle osamocení s instalatérem Fánou. I v tom případě máte ale neobyčejně nabito a můžete jí ukázat, že na vaše nově nabyté kvality a patnáct let sexuální frustrace fakt Fána nemá ani se svou příručkou 100 poloh lásky z roku 90. Navíc vás po těch letech už opravnu nerozhodí neoholené nohy. Fána nemá šanci.
Určitě jste zaznamenali, že vězeňská tetování mají i svou skrytou symboliku a významy. Slza za zabití, pavučina za podvody, hvězdy na kolenou jakože „nikdy nepokleknu“, obří hákáč… no ten je asi jasnej, prostě tenhle vězeň nerad kakaovou bábovku! Problém je ale v tom, že různé země a různá nápravná zařízení mají zcela specifické výklady jednotlivých motivů. Takže to, co v Kalifornii znamená „Ozbrojené přepadení“, v Mexiku znamená „Trojnásobná vražda z vášně“ a v Rusku „Donašeč“. To může být nadmíru prekérní, dáte-li se na dráhu mezinárodního zločinu. Ne všechna tetování se dostávají zcela dobrovolně a máte-li na sobě značku něčeho, co jste reálně neudělali, může vám být tetování stejně tak nedobrovolně odstraněno. Au.
Stejně tak si spoustu motivů s nechtěnými výklady můžete přinést do vězení z civilu. Třeba seskupení tří teček. Možná jste fandové filmu Predátor nebo patříte mezi fanoušky BDSM nebo vám to jen přijde roztomilé. V Jižní Americe to znamená, že jste tak trochu „Loco“, ale v těch správných krízách to značí příslušnost k čínské triádě. Jejda.
Případně podané ruce, které si často z nějakého důvodu vybírají Barbershopy na vizitky, znamenají někde „brotherhood“ a jinde to, že vám nebude za obtíž dělat mamku až budou noci chladné.
Dovolím si zakončit labužnickým popisem, jak se tetování vyrábí „z ničeho“ v primitivních podmínkách ruského vězení.
Vezmete boty, opálíte jim podrážky plamenem pod umyvadlem.
Saze nachytané na spodek umyvadla seškrábete a smícháte se slinami nebo močí tetovaného (čistější tekutinu stejně nemáte).
Několik jehel svážete nití a pro snažší úchop přivážete svazek na tužku nebo příbor.
Tetujete
❤️
PRINCEZNA BOJOVNICE ZE ZEMĚ POD VLNAMI
NEZASTAVITELNÝ PROUD ŽIVOTA aneb TAO JARA ~ Tanya St-Lawson
Dnes vám píšu zčerstva po návratu z cest a zdravím vás opět z Krajiny pod vlnami v údolí Bílého koně v Oxfordském hrabství. Po návratu z cest se vždy cítím trochu unavená a zároveň proměněná a obnovená. V jiném prostředí, rytmech a nastavení během cest, intenzivnější zažívání a setkávání se s životem v proudech jiných energií a jiných cyklů vždy něco zevnitř mé bytosti odejde, změní se, přerodí a něco nového přichází. Z cest se vracím jiná. Návraty domů jsou pak integrací a usazením do nového jara, do nového proudění života.
Včera jsem se po měsíci na cestách vrátila a dnes probudila do čerstvého jarního dne — uvnitř i vně. Uvnitř mé bytosti je nový větší prostor a světlo. Obraz v krajině venku tak nějak odráží obraz světa uvnitř. Venku svítí jasné jarní slunce, vítr voní zelení a je čerstvý a silný a ještě studený. Ptáci kolem zpívají a švitoří a přinášejí esenci radosti do celého prostoru. Petrklíče září v zelené trávě, zlatý déšť prosvěcuje zahrady a naše japonská třešeň je obalená jemnými růžovými plátky květů.
Všude je v evidenci proudící život. Celá příroda naplno předvádí, jak krásná a mocná je obnova života po dlouhé cestě v podsvětí a u kořenů zimy, která je teď už téměř zapomenutá. Proud nového života se ve vesmírném těle přírody roztáčí naplno. Element Dřeva jarní sezóny proudí prostorem a život chce být žit, chce tvořit a sílit, růst, obnovovat. Co ještě zůstalo nepročištěno ze minulé sezóny je nemilosrdně pročišťováno právě teď tímhle jarním prouděním. Qi Dřevěného Draka tohoto roku vše ještě více umocňuje.
V jednu chvíli se zima zdála dlouhá a jaro v nedohlednu a pak najednou přišel den, kdy se ta starodávná síla života, která přesně ví své nastavení, načasování i svojí potenci, najednou aktivovala. Semínko, které spalo ve tmě pod zemí najednou začlo klíčit a mířit nahoru za světlem a jakékoliv překážky v jeho cestě mu neodolají. Celý proces obnovy vypukne v plné síle, aniž bychom na to museli nějak formovat, plánovat nebo do toho zasahovat. Prostě příroda, vesmír ví, a po impulzu aktivace se dějí zázraky života. Kolem v přírodě makrokosmu, uvnitř v přírodě naší bytosti, mikrokosmu. Tahle síla života dokáže být krásně tvořivá, ale zároveň také úžasně destruktivní ke všemu co není pevné a života schopné. Vítejme do jarní radosti bouřek chaosu i obnovy.
Staré odchází, ale není pryč, jenom se přerodilo ve tmě zimy nebo v bouři jara do jiné formy života. A jaro-život jede v plném proudu. Z tohoto pohledu vlastně smrt jako taková neexistuje, jenom přerod jedné formy ve druhou, jednoho proudu života do jiného, ale vnitřní esence životní síly přetrvává nekonečná a stále se obnovující. Naše bytost a vše kolem jsou vlastně proudy životní síly se svými hlubokými rytmy a cykly, které vždy byly a vždy budou a v tom je posvátnost i naděje.
Loučím se s přáním krásného jara a s otázkou jak naložíme s potencí jarní životní síly — života samého, který chce růst, rodit a tvořit, tento rok? Jak naložíme s tímto jarem v nás a kolem nás? Co ještě potřebuje přerodit a co chce být tvořeno pro další cyklus? Jak naložíš tento rok se svým jarem?
KAVČÍ MEDAJLONEK
Eva ~ Hanka Valentová
…pamatuju se, jak někdy začátkem devadesátek přišla spolužačka Natálie na hodinu francoužštiny v kanafasové sukni po babičce. Strašně jí to slušelo. Byla jsem z toho naprosto paf. Tak krásnou látku jsem nikdy předtím neviděla. Protože, a to je vlastnost kanafasů, vzory jsou tkané. Tudíž máte dnes už zpravidla barevný útek i osnovu, jejichž přetkáváním vzniká vzor. Geometrický, to je jasný. Ale prostě ten vzor je vytkaný, oboustranný. Původní český termín pro tyhle látky je strakatítko a to mluví za vše ;-) Existuje spousta pestrých a krásných tištěných vzorů, jenže z druhé strany látka pak vypadá jako prostěradlo. Je důležité, aby co je krásné navenek, bylo krásné i uvnitř.
Mé podnikatelské aktivity jsou na první pohled velmi nesourodé, zahrnují živelné šití, vášnivé nakupování textilních materiálů, focení portrétů, produktů a v posledních době i polozapomenutých krajin, ze kterých se narodil zájem o periferie. Skoro to vypadá, že to nemá průnik. Ale má! Všechno se to schází v osobě textilní výtvarnice Evy Jandíkové, jejíž skvělé kanafasy z Ateliéru Terej můžete potkávat na kavčích modelech. Protože, a to možná nevíte, tenhle ateliér sídlí v Libni. Na Palmovce. Jak jinak, že…
„Ten svět je k zešílení krásnej, teda ne, že by byl, ale já ho tak vidím.“
~ Bohumil Hrabal
Přináším tedy další foto medailonek osobnosti z výtvarného světa. Nebudu psát o Eviných profesních úspěších (je jich spousta), to si jistě dohledáte. Chtěla bych spíše vypíchnout, jak to všechno skvěle ladí. Jak její vidění barevného světa venku zvládne bravurně zjednodušit do kostek a pruhů. A stejně pak na těch krásných látkách vidíte vřes, limetky a hlubiny oceánu. A taky, jak ona sama ladí s místem, kde žije a pracuje, jak ladí se svými látkami, ale i se svojí zahradou. Z dálky to vypadá vcelku minimalisticky a jednoduše, ale čím blíž se dostáváte, tím více musíte žasnout. Zahleďte se do další krásné tváře.
TROCHA SOCIÁLNA aneb PROSTĚ O ŽIVOTĚ
Má Múza má křidélka (silvestrovské rozjímání) ~ Zuzka Vránová
Jsou různé motivace, proč lidé píší povídky či básničky.
Pro mne je to relaxace, odpočinek, uklidnění. Povídky vznikají podle témat v různých situacích, které mě v životě potkávají, a podle mého rozpoložení, většinou mě chytne psavá nálada. To se těžko vysvětluje.
Básničky, říkanky, tak to je úplně něco jiného!
Verše mne napadají obvykle ve velkém pohnutí duše, často, když bývám smutná, nebo zase velmi šťastná, či zamilovaná. A často v noci, to pak, abych nikoho z rodiny nebudila, beru mobil a píšu do něj.
To když přijde takové divné puzení, slova mi skáčou do hlavy nějak sama, a abych tomu mému mozku ulevila, vypustím to ven na papír, tedy pardon do mobilu. Teprve, když to "namastím" přichází úleva a spánek. Někdo tomu říká Múza.
Ráno, obvykle, vezmu počítač, přepíšu to a odložím uzrát. Musím tomu dát čas, abych pak dokázala tvorbu zhodnotit a upravit do konečné podoby.
Samostatnou kapitolou jsou básničky na přání, k různým svátkům či narozeninám. To se někdy potím a potím a občas to, co vypotím, bych zase nejraději ihned smazala, a taky někdy smažu.
Ale, co naplat, když oni to po mně chtějí a očekávají něco trefného, a pěkného, pro jejich skvělou událost! Tak často něco vypotím, a pak si nadávám, že jsem to nesmazala.
A tajně doufám, že to někam doma založí a už nevytáhnou.
To je tak, když se o vás ví, že píšete!
Nejvíce jsem si to zavařila, když jsem začala psát říkanky na jména dívek v naší rodině. Pak bylo dlouho ticho..., a ve vzduchu visela otázka, kdy to dopíšu i na ty chlapy?
Jenže to se mi právě nechtělo, to se má Múza odmlčela, asi si nasadila křidélka a odletěla kamsi až za Severní pól! A ne a ne se vrátit!
A pak vysvětlujte, proč nepíšete!
povídka z archivu Příběhy jedné ptačí rodiny
Vaše Zuzka Vránová
průvodkyně péčí o seniory
LELEK BADATEL
~ Bára Belandy Dvořáková
Dění posledních dní nabírá čím dál větších turbulencí, tak jsem si na chviličku dopřála lelkovací zastavení u knihy japonských přísloví Kotowaza. Vykouklo na mne toto a já k tomu přidala inkoustový doprovod.
I tisícimílová cesta začíná prvním krokem.
Nebojte se vykročit. Třeba vás cesta zavede do Říše divů. Stačí věřit. A jít si za svým. Někdy můžete dojít až na dno, ale to ještě neznamená, že tam zůstanete navždy — důležité je nepřestat kráčet. I když se vám zdá, že pohybujete sebepomaleji, pořád se hýbete a jdete vpřed.
ZMĚNY A PROMĚNY
JARNÍ ZÁŽEH aneb VE SVĚTLÉ ČÁSTI TO MŮŽEME PĚKNĚ ROZTOČIT! ~ Alena Cardová
A je to tu! Tmavá část roku je na svém konci a my se můžeme naplno vrhnout do světlé půlky roku!!! S jarní rovnodenností se posouváme v rámci kola roku a dny se budou více a více prodlužovat.
Nastává čas na jasné a věcné rozhodnutí – co chci v následujících šesti měsících realizovat? Kam chci posílat svoji pozornost a životní energii? Jaká je má hlavní priorita? Co chci na podzim sklízet?
Dejte si s těmito otázkami dost času, protože jakmile projdeme jarním zážehem, tak pak nastane šrumec!
Máte-li svoji Velkou Vizi – tedy dlouhodobý plán, čeho chcete ve svém životě dosáhnout – koukněte se, co je ve vašich možnostech reálně stihnout v následujícím půlroce. Udělejte si přehled aktivit, konkrétní akce či úkoly s jasnými termíny a okolo toho si následně naplánujte čas na přípravu a případnou propagaci, pokud je to ve vašem oboru potřeba.
Světlá část roku je o aktivních krocích konaných vně – ve hmotě a ve společnosti.
Nezapomeňte podívat se do sféry pracovní, ale i osobní.
Pokud jste se v uplynulé tmavé části roku věnovali introspekci, třídění a odpočinku, tak nyní toto všechno zužitkujete. Pravděpodobně máte na stole rozpracované nápady a projekty. Možná k vám přišlo i něco naprosto nového, co bude potřebovat mnoho pozornosti a péče, aby z toho vyrostl stabilní projekt. Možná jste část svých nápadů odložili a některé projekty ukončili. To je naprosto v pořádku. Vznikl tak prostor na to nové, co v následující etapě přijde.
Jaro je o nových začátcích, navazování nové spolupráce, o zurčící energii a zářivé prezentaci našich nápadů a projektů vnějšímu světu a společenství.
Užívejte si tento krásný osvěžující čas!
A dovolím si jedinou poznámku na závěr – ani na jaře nezapomínejte odpočívat a pečovat o sebe. To platí po celý rok.
Alena Cardová,
VHLEDY ZENOVÉ VĚDMY
~ pro období ve znamení Beran (21. 3. – 20. 4.) ~ Dagmar Samandra Čerňová
LAKOMEC
Když jsem se ladila na dnešní horoskop, systémem mi projela výrazná síla, rozhodnost a pocit odvahy. Nic není nemožné a čím více, tím lépe! Beraní drajv je opravdu fascinující, stejně jako po zimě se probouzející příroda. Nic ji nezastaví. I kdyby v květnu napadla hromada sněhu, krajina se stejně zase zazelená. Nedá se to zvrátit.
A pak jsem vytáhla čtyřku Duhy a jen jsem hekla. Do háje, jak tohle souvisí? Kde se bere tahle ukřivděná sebelítost? Ovšem i beran má své slabosti a co opravdu nesnese, je nespravedlnost. Každý z nás má svůj osobní způsob, jak na ně reaguje. Někdo se stáhne, ani nepípne. Někdo se rve do krve. Někdo se zatne a přestane komunikovat.
A nic tak výrazně nesouvisí s Lakomcem, jako právě komunikace. Jeho lakomství se netýká hmotných statků nebo snad peněz, ale emocí. Urazí se a nemluví. Své blízké potrestá tím, že jim natruc neřekne, co se děje. Vždycky ale ve výsledku trestá nejvíc sám sebe. Ať už je totiž jeho křivda opravdová anebo domnělá, jediné, co ji může zahojit, je komunikace a odvaha znovu vejít do kontaktu.
Tato dětská trucovitost je pro berany typická. Mnohokrát jim poskytla to, čeho se tak urputně dožadovali. Ovšem, je potřeba si uvědomit, že toto období už jaksi pominulo. Není nic bizarnějšího, než dobře urostlý sportovec válející se na podlaze v uličce s cukrovinkami a vztekle vřeštící, že chce pytlík medvídků.
Bohužel, vypadá to, že v následujícím období si z berana vezmeme především jeho slabost pro sebe, tedy i vztahovačnost a sebestřednost. Pravda ovšem je, že ať to vypadá navenek jakkoliv, opravdu osobně to s námi bude souviset minimálně. A pokud se nás něco dotkne, je na místě si připomenout, že se někdo trefil do naší staré, a především špatně ošetřené, osobní rány.
Samandra,
vaše zenová vědma
A to už je od nás pro vás dnes vše.
Těšíme se příště na přečtenou!
Vaši psavci